Spojujeme pomoc se zážitkem

Eliška (Praha)

„Od narození mám diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu se spastickou kvadruparézou. DMO je základní diagnóza, se kterou souvisí i další onemocnění, například časté epileptické záchvaty.

Pohybuji se na mechanickém i elektrickém vozíku, žiji sama v bezbariérovém bytě a finančně jsem závislá především sama na sobě. V současné době pracuji v chráněné dílně na pozici pomocného pracovníka ve výrobě (šicí dílna). Přestože se můj zdravotní stav zhoršuje, přeji si i nadále pracovat, abych se mohla sama o sebe postarat. Mým cílem je být inspirací pro ostatní.

Ve spolupráci s koučem bych si přála otevřít nové dveře, najít cestu k osobnímu růstu, získat psychickou podporu a pomoc při hledání nové práce.“

Markéta (Praha)

„V USA jsem pracovala jako internistka a specialistka na spánkovou medicínu. Můj profesní život se ale zásadně změnil poté, co se provalila moje diagnóza – roztroušená skleróza. Přestože jsem se dokázala dlouho udržet v oboru, nemoc a pozdější úraz mě nakonec upoutaly na invalidní vozík. Dnes jsem plně závislá na asistenci druhých a právě tato závislost je pro mě největší překážkou, kterou každý den cítím.

S koučem chci znovu najít životní naplnění a odhodit pocit rezignace, který mě po ztrátě rodiny a práce dlouho provázel. Věřím, že s jeho podporou dokážu postavit nový životní směr – takový, v němž dokážu znovu pomáhat druhým. Už nyní pracuji na knize o roztroušené skleróze a chci dál sdílet své zkušenosti i naději. Mojí motivací je nejen překonat vlastní limity, ale také ukázat, že i po těžkých ztrátách má život smysl.“

P.S. Markéta si pro práci na svém novém příběhu vybrala kouče Ernesta Nováka a mentora Matooshe.

Jana

„Před cca 6 lety jsem dostala infekci do nohy, ale protože se to nedařilo léčit, muselo dojít k amputaci nohy. Tímto jsem se dostala na vozík a ztratila jsem svobodu. Bez asistence se nikam nedostanu. Kvůli nevyhnutelnému dlouhodobému sezení se mi tvoří proleženiny, tzv. dekubity. Díky pomoci sociální pracovnice jsem se dokázala odstěhovat od své sestry, která mě okrádala a zneužívala.

V současné době bydlím v RoSa. Kvůli mé diagnóze jsem vnitřně zlomena. Ráda bych pomocí koučky toto zranění zacelila. Pro mě to znamená najít hodnotu svého života, smysl svého života, sebedůvěru, lásku k sobě a pomyslně pevnou půdu pod nohama. Díky tomu se dál posunout a využít svůj potenciál.“