Melodio v listopadu probírá téma rovnoprávnosti

Rovnoprávnost nezačíná na papíře. Začíná v hlavě. Rovnoprávnost není o tom, že všichni máme stejně. Je o tom, že všichni máme své místo, svůj smysl a svou hodnotu.

V Nadačním fondu Melodio koučuju hendikepované lidi – často nevidomé nebo těžce zrakově i pohybově postižené. Každý z nich má svůj unikátní příběh, ale společné mají jedno: chtějí žít život, který stojí za to. Nežít navzdory svému postižení, ale s ním.

Když se bavíme o rovnoprávnosti, většina lidí si představí společenské změny nebo politiku. Jenže ta skutečná rovnoprávnost se odehrává mnohem blíž – v naší hlavě. Ve chvíli, kdy si člověk začne věřit, že má právo být slyšen, přinášet nápady, tvořit, milovat, růst i selhávat, odhalí se život v celé své kráse. A ve chvíli, kdy my ostatní přestaneme vnímat druhé podle jejich limitů a začneme je vnímat podle jejich možností, zůstaneme možná stát s otevřenou pusou nad tím, jak nás dokážou obohatit.

Každý z nás má v tomhle světě roli, kterou nikdo jiný nenahradí. Každý z nás si nese nějaký druh handicapu. Ať už vidíme, nebo ne. Ať chodíme po vlastních nohách, nebo se opíráme o cizí pomoc.

Rovnoprávnost znamená, že všichni máme právo přinést svůj kousek dobra do tohoto světa. Svět je plný duší, které stojí za naši pozornost. Duší, které nám mohou přinést spoustu dobrého – když jim to dovolíme. Když je v tom podpoříme.

Zkuste si dnes všimnout někoho, koho byste možná dřív přehlédli. A místo otázky „V čem je jiný?“ se zeptejte „V čem jsme si podobní?“ Možná zjistíte, že ta rovnoprávnost už tu dávno je – jen jsme ji tak nějak přestali vnímat.

Autor: Vojtěch Cibulka, kouč NF Melodio

Foto: NF Melodio, Veronika Pilařová