Spojujeme pomoc se zážitkem

Jana

„Před cca 6 lety jsem dostala infekci do nohy, ale protože se to nedařilo léčit, muselo dojít k amputaci nohy. Tímto jsem se dostala na vozík a ztratila jsem svobodu. Bez asistence se nikam nedostanu. Kvůli nevyhnutelnému dlouhodobému sezení se mi tvoří proleženiny, tzv. dekubity. Díky pomoci sociální pracovnice jsem se dokázala odstěhovat od své sestry, která mě okrádala a zneužívala.

V současné době bydlím v RoSa. Kvůli mé diagnóze jsem vnitřně zlomena. Ráda bych pomocí koučky toto zranění zacelila. Pro mě to znamená najít hodnotu svého života, smysl svého života, sebedůvěru, lásku k sobě a pomyslně pevnou půdu pod nohama. Díky tomu se dál posunout a využít svůj potenciál.“

Pavla

„Jsem vyučená kuchařka a pracovala jsem v restauracích a později jako pošťačka. Když mi bylo 32 let, dostala jsem první mozkovou příhodu. Po operaci krční páteře v roce 2015 jsem zůstala na vozíku. Nicméně následně jsem měla další čtyři mozkové příhody, v roce 2018 pátou, rehabilitace si vyžádala velké úsilí, dnes z úplného ochrnutí jsem už schopná i psát, v čemž mi pomohla dcera. Bohužel mi diagnostikovali kornatění sítnice a postupně ztrácím zrak.

Dříve mne bavila zvuková střelba, reprezentovala jsem školu i na střeleckých závodech. Vždy mne bavil sport a příroda, to mi vštípil dědeček.  Manžel mi hodně pomáhá, ale začíná se u něj projevovat zdravotní vyčerpání.

S koučem chci najít novou realitu svého života, nové možnosti, jak dále s těmito zdravotními postiženími žít..“

Pascale

„Jako předčasně narozené dítě trpím dětskou mozkovou obrnou a autismem, který mi způsobuje hypersensitivitu. Jako sirotek jsem vyrůstala v ústavu, ale toužila jsem se osamostatnit. Po dvouletém úsilí jsem si koupila byt v Ostravě a nyní se učím žít plnohodnotný život.

Je mi 26 let. Nemám rodiče a prarodiče už také zemřeli a finančně je pro mne splácení hypotéky a hrazení léků i rehabilitace nezvladatelné. Bez příspěvku nadace Konto Bariéry a Patříme k sobě Oli bych nemohla uhradit ani nutné rehabilitace. Ráda bych ozdravný pobyt absolvovala zase na podzim, jelikož mi moc pomáhá, ale od pojišťovny už nebudu mít nárok ani tento ani rok příští. Ráda bych také splatila část úvěru.

Kouč by mi mohl otevřít i jiné cesty pomoci, a hlavně najít si náhradní rodinu. Cítím, že ta je pro mne důležitá kvůli psychické rovnováze.“